Prosinec 2017

Jáma

23. prosince 2017 v 16:48 | Fallen
Znič tu bolest která ničí mé sny
Ať už se nevrací
Chci být konečně znovu volný
Uspořádat kremaci

Dojít a říci prosím
Nemám chuť opět rány otevřít
Co ve srdci nosím
Do temnoty nadále patřit

Cit bere mi sílu odejít
A tak necítím nic
Bez něj mohu se obejít
Kouř tahám do plic

Srdce skálpelem otevřené
Hruď plná krve
Tajemství doposud nevyřčené
tohle není poprvé

Probouzím se ze sna
Kde pokaždé umírám s dírou v hrudi
A rakev je mi těsná
Jáma kde to pomalu ale jistě studí

Melodie dvou

23. prosince 2017 v 7:21 | Fallen
Z pocitu který neumírá
Byla jsi tu
Ale kruh se uzavírá
Bez pocitu

Vše sežrala černá díra
Ve srdci
Bolest jej dále svírá
Jsme vlci

Každý nyní svou cestou
Bez konce
Za svou jasnou hvězdou
Do slunce

Věřili jsme v zázraky lásky
Věříme dál
Na očích zavázané pásky
Nikdo nehrál

Ten cit se kterým každý bojoval
Já a ty
Každý z nás mu uvnitř vzdoroval
Naše rty

Setkali se po letech spolu
Spleteni osudem
Bolest táhne nás dolu
Spolu nebudem

Oba se pořád milujem
Chceme žít
Ale říct nemůžeme ani jeden
Musíme jít

Jedno kam od sebe co nejdál
Hlavně pryč
Nikdo naději na štěstí nám nedal
Z lásky byč

Posloucháme svá srdce
Už to nejde
Z tíhy osudu bolí ruce
Snad to přejde

Srdce hraje hudbu pro nás dva
Tělo je sál
Jsme potichu ať pocit vytrvá
Tanči dál

Loučíme se opět na pár let
Je to tu
Proklínat potichu ten svět
Samotu

Spolu ani bez sebe
V rytmu srdcí
Vidíš mě vidím tebe
Na konci

Svých sil , kterých máme málo
Ta Melodie
Zůstává v nás už nastálo
Nic ji nezabije

Společná píseň se společným textem
Slovy a příběhem
Vzpomeň si když jdeš zasněženým městem
Jsme to my zapadaní sněhem


Nakonec vedle sebe ležíme
U fontány
Na hvězdné nebe hledínme
Říci vyznání

Anděl smrti

22. prosince 2017 v 19:45 | Fallen
Schoulena v koutě s potrhanými křídly
Se strachem v očích co má se dít
Mění barvu tak jaká duše v tobě sídlý
Můžeš zůstat a nebo odejít


Křídla černá neznamenají nic
Skutek o tobě vypovídá
Tvé činy řeknou daleko víc
Mezi tím den s nocí se střídá


Roztáhni svá krásná křídla
Vyleť tam k oblakům
Cesta osudu jenž si nezahlédla
Dej slunečním paprskům


S duší uvěznou v řetězech
Sužují tě vlastní pocity
Svět není o vítězech
Hlavní je kdo jsi ty


Krvavé slzy stékají
Smutek na tváři
Pírka pomalu padají
Přicházíš o záři


Anděli jsi tím kým chceš být
Zeptej se srdce na tóny
Nech tu píseň životní dále znít
Pocit tíživý a nevítaný


Proveď mě mou cestou poslední
Nechť začne má pouť
Dříve než se opět rozední
Na bárce z kostí plout


Ty jenž mezi námi neděláš rozdíly
Doveď mě tam kde živé opouštím
S přáním aby beze mě dobře žily
Snad ty kteří odešli přede mnou spatřím


Pláč slyším ten pláč
Který zní hlubinách
Když se ti uleví plač
Sama kráčíš v temnotách

Jednou přijde karma

20. prosince 2017 v 12:25 | Fallen
Zakopáni v jámě předsudků
Závislí na špatném úsudku
Plmí slov bez skutků
Pohřbeni v zármutku

Z lidí stali se hyeny
Škůdci pro uspokojení
Vlastního přirození
Se sebou nespokojeni

Škodit druhým pro radost
Sami prosí o milost
Neznajíc budoucnost
Odsouzeni na věčnost

Minulost nás učí do příště
Kdo je přítel a kdo klíště
Že svět není pískoviště
Život není hra je to jeviště

Se škálou masek a výkonů
Různých jmen a kostýmů
Bez vedlejších rolí a hrdinů
Začíná když vyjdeme na scénu

Častokrát vstoupíme na tenký led
A pak těžko vrací se to zpět
Zvony zní do dálky vpřed
To když ztrácí se nám svět

Dědek

14. prosince 2017 v 22:22 | Fallen/Dědek
Malej , vzteklej a vlasy šedé
Brzdím očima už v šede
Kočka na klýně mi přede
Vidím to všechno bledě


Zrak ostříží proměnil se v krtka
Na schodech dávám si pozor
Ať ze mě není hned vývrtka
Nad mladými na lavičce mám dozor


Prohrávám s časem na přechodu
Když zavelí mi semafór k pochodu
Opět dávám pozor nezavinit nehodu
Těším se na čaj a domácí pohodu


Dívám se na Sherloka Holmese
Na ty příběhy co prožil si
Kdo vymyslel toho koumese
Kéž kdybych vzpomněl si


V teple u domácího krbu
U telefonu kamarádce dělám vrbu
Nakonec se poslouchám a já drbu
Vymlouvám se na sešlost klubu

Uvnitř

11. prosince 2017 v 12:41 | Fallen
Jsme padlí duchové
Rozdrceni v myšlence
Rozdrásáni do krve
V mysli šílence


Neotáčet se za minulostí
Odpovědi již znáš
Krásná , bolestivá dosti
Ničeho se nedočkáš


Na stejnou otázku
Stejná odpověď
Chceš li ukázku
Zapoj paměť


Trhliny naší osobnosti
Jizvy po boji
S vlastní zranitelností
Láska ? nenávist ? obojí ?


S touhou po lidskosti
V bolesti bytí
Hledání náplasti
Na vnitřní vytí

Hrana

5. prosince 2017 v 17:12 | Fallen
Heldět do propasti
Nebát se zítřku
Přes ztrasti

Na hraně života
Jednou nohou
Na druhé straně světa

Pít plnými doušky
s očima k obloze
heldět do dálky

Ve vědomí
Země není deska
Kdo má to na svědomí

Nedá se dojít
Na konec světa
Jen do kola jít

" Jen pro relax "

Za tikotu hodin

5. prosince 2017 v 17:00 | Fallen
Jako anděl zamáváš křídly
A já se bojím aby si mi neutekla
Prosím počkej ještě chvíly
Díky tobě ustál jsem brány pekla


Kráčíc po zemi s tvým úsměvem
Přilepeným na bušící hrudi
Náhle snáze jde se tím světem
Ve dvou se nikdo nenudí


Hladím tě po hlavě
Bloudím prsty ve vlasech
ŽIvot s tebou hravě
I v těžkých časech


Spolu můžeme jít kam budeme chtít
Do proudu života srdci propleteni
Společně o budoucnosti snít
Pod oblohou modrou spojeni


Letět , skákat , brečet , spívat a smát
To vše do těch chvil a okamžiků
Které mohou se skutečností stát
Za rytmu srdce , hodinovém tiku

Jsem s tebou

3. prosince 2017 v 7:06 | Fallen
Natahuji ruku jak nejdále mohu
Ale jsi prchavá jako bublina
Schoulená kulička v rohu
Píseň u které se těžko usíná

Slzy po tváři ti kanou
Ač se stále usmíváš
Vlasy ve větru ti planou
Smutek marně ukrýváš

Zavíráš oči s úsměvem na rtech
chci rozpustit vše co tě rmoutí
Z hlubin zpět na pevný břeh
Ukázat zázraky životní pouti

Odcházíš brzy ráno
Stejně jako kapky rosy
Jednou štěstí bude ti přáno
Tvé nohy v trávě bosy

Sleduji ty barvy které tě vyjadřují
Připomínáš slunce v dívčím převleku
Právě tebou častokrát se inspiruji
I když jsem ti někdy ke vzteku

Jsem tu když je ti k pláči
Když pláče s tebou i nebe
Tvé slzy rameno mi máčí
Stále jsem tu pro tebe

Být víc

2. prosince 2017 v 16:52 | Fallen
Srdce bije dál ač tělo hyne
Plazíc se žíznivý po poušti
Čas neúprosně dále plyne
A síly mě neúprosně opouští

Do mých snů už nemůžeš
Chci být víc než tvář co znáš
I když vím že to odmítneš
V mé hlavě dále trváš

Ve srdci nejsi beze jména
Stále cítím to co dříve bylo
Možná jen nevím co to znamená
Ale stále vím že to neskončilo

Pořád toužím mít tě v náručí
Do konce svých dnů
Rozum srdci neporučí
Když vkrádáš se do mých snů

Chci být víc než vzpomínkou
Která bledne časem minulým
Nebo jen pouhou záminkou
Abys nemusela být s jiným ...