Duben 2017

Nekonečný sen

28. dubna 2017 v 12:11 | Fallen
Vím že občas není to se mnou lehký
A chovám se jak blázen
Někdy jsou prostě lidi moc křehký
Všechno končí rázem

Ale nikdo nemůže říct že se nesnažím
Říct všechno co říct se má
Ty řeči a lidi co choděj kolem kaše nesnáším
Vždyť každej ty slova přece zná

Když ty se mnou jsi tu dál
Vím že všechno zvládnout se dá
Uvnitř mě není jen prázdnej sál
Vyhrává jen ten kdo to nevzdá

Všichni máme v sobě vnitřní boj co nám brání
Udělat první krok i když chybou se zdá
Kdo může s jistotou říct že je všechno lehce k mání
Pro každého jen to co opravdu hledá

Malej tmavej kout tam někde uvnitř duše
Je to co každýmu připomíná
Že nic v životě prostě nejde víc jednoduše
Když na to podstatný zapomíná

Život nejsou jenom pády
Získat můžeš vše co si docílíš
I když štěstí otočí se zády
Jen tím své srdce tak posílíš

I zítra příjde nový ráno a novej den
Co bude není dáno
Stačí když o chvíli déle vyjdeš ven
Ale to je ti jistě známo

Dokud dýcháš můžeš splnit si svůj sen
Co každý večer začíná
Když jdeš spát a v něm je taky ten
Kdo chceš ať vedle tebe usíná

Jít o kus dál

26. dubna 2017 v 21:44 | Fallen
Neříkej nic a nepiš
Nic o tom co má se stát
Buď potichu ty víš
Že nesmíš se teď ptát

Neříkej to jméno
Co bere sílu tvou
Je to tvé břemeno
Máš ránu nezhojenou

Tak má to být
Jdi cestou životu blíž
Musíš mu naproti jít
Odlož ten svůj kříž

Nové dny tě čekají
Obloha bude modřejší
Květy pestré rozkvétají
Rána stále krásnější

Udělej první krok
Ze tmy co tě svírá
BUde to tvůj skok
Samota je červí díra

Nenech se pohltit
Nikdo na to není sám
Stačí se toho nepustit
Říci ( to sobě přísahám )

Přej a bude ti přáno

26. dubna 2017 v 21:27 | Fallen
Proč osamělá kráčíš tou tmou
Tak zastav a nech mě ti pomoci
Podej mi prosím ruku svou
Nechci cítit znovu pachuť bezmoci

Tvé vlasy ve větru jak závoj
Stále jsem jen o krok za tebou
Blízko a přeci s dálkou svádím boj
Co je to s touhle srdcovou hrou

Proč neslyšíš ? nevnímáš má slova
Kvůli čemu k tobě nedolehnou
Není to proto že máš srdce z olova
Jen činy u tebe místo naleznou

Bosa na sněhu snažíž se unoknout
Do vnitra teče a padá sníh
Prosím musíš své štěstí doběhnout
Když nemůžeš ponesu tě na rukou svých

Tam kde své srdce máš
Do tepla kam patříš
Pro toho komu jej dáš
O kom po nocích sníš

Odejdu s vědomím že jsi v pořádku
Změním se na tichou oblohu
Šeptání v lehkém málém vánku
V obchodníka se štěstím na rohu

A ty květinou neznámou
Mezi trním co kdysi jsem znal
Nakonec jen s poslední vzpomínkou
S úsměvem na tváři jít zase dál

Život jde jak si ho uděláš

26. dubna 2017 v 20:57 | Fallen
Není nic jako špatný život
Vytáhnout si slámku musí každý
Všechno má svůj důvod
Smůla netrvá nikdy navždy

Život je těžký jak krátkou slámku máš
Nedrž to co tě tíží v sobě
Jen ty svůj život takhle prostě znáš
Není to ale jen o tobě

Tak chyť se , tak chyť se
Toho co ti sílu jen dává
Tak ber tu šanci zachránit se
Jen to co chceš zůstává

O všem rozhoduješ ty a nikdo jiný
Nikdo to za tebe neudělá
Nerozhodují slova jen tvé činy
Duše žije a není umělá

Ty žiješ tak nezahazuj šanci
Dej do toho hlavně srdce
A vyzvy život k tomu tanci
Protože jen ty držíž ho v ruce

Tak se natáhni a chyť ho
Dokud dýcháš ještě sílu neztrácíš
Teprve začínáš

Jít dál

26. dubna 2017 v 20:32 | Fallen
Neexistuje "možná" jen vzít a jít vpřed
Jít za tím a dělat proto vše
Nikdy nepřestat a neudělat krok zpět
Udělat volbu i kdyby byly dvě

Nedívat se nazpátek
Vše to skončilo
Mělo i svůj začátek
Něco se zbortilo

NO ale je čas hledět opět dál a výš
Tam nad mraky kde nikdo není
Kde je tvé pravé místo jen ty víš
I když to co uděláš všechno změní

Toužit znamená žít
Sny a tajemství
O tom co chceš mít
Lásky a přátelství

NIkdy se nevzdat i přes špatná rozhodnutí
Dál si za svým prostě jít
Bez myšlenek na selhání a zakopnutí
Osud do svých rukou vzít

Tupost

23. dubna 2017 v 6:16 | Fallen
Hloupí (tupí) lidé jsou jako nůž
i přes svou tupost mohou ublížit

Nemá cenu to dále rozvádět .... myslím že takových lidí zná každý dost aby si udělal obrázek co je tím myšleno

Dokud to člověk nevzdá má slovo

14. dubna 2017 v 17:29 | Fallen
Ještě nepřišla ta chvíle jít
A ty sebou do dálky chceš mě vzít
Tvá ruka je chladná, nech mě být
Zranění na srdci nejsou vážná , chci žít

Stále dýchám a v očích leskne se den
Kdy znovu příjde doba pro můj sen
Potom možná ve stáří spolu odejdem
Možná jsi jediná v životě z mých žen

Která stále lační po mém životě
Ač srdce chladné jak kámen ve vodě
Tolik lidí bereš sebou a sama jak kůl v plotě
Zůstáváš nedobitnou jak bitevní lodě

Dokud slovo mám ještě s tebou nepůjdu
I když hvězda má zhasíná , patřím životu
Jsi realitou kterou do konce nepříjmu

Mimo čas

7. dubna 2017 v 19:02 | Fallen
Stojím venku mimo čas
Který již jde dále mimo nás
Dále vše již spálil mráz
Odhodil jako zpětný ráz

Studená noc a obloha černá
Jen hvězda hvězd je věrná
A svítí na cestu temna
Zatím co odrážíme se ze dna

S poslední nadějí na štěstí
Zavři oči na náměstí
Padá hvězda vítěztví
Bez smůli a neštěstí

Poď proměníme noc v den
Kde skončí ten temný sen
A pod nohama opět pevná zem
Kde jen lhář je poražen

Mimo čas jdeme opět zas
Kde život hvězdy zhas
Nyní však není život ras
Štěstí našel každý z vás
><><><><><><><><><><><
Pod oblohou
Která je nekonečná
Za hvězdou
Přání která jsou věčná