Březen 2017

Životu neporučíš

21. března 2017 v 22:15 | Fallen
Na chodníku sedím
Nahoru tu hledím
V prach se měním
Do zahrady květin

Ještě život nechci vzdát
Na chodník zkouším psát

Slzy krvavý
Srdce bolavý
Na zemi špinavý
Citem spálený

V oknech jen stíny
Zvědavců z hlíny
Bez duše a viny
Člověk kus špíny

Z představ chci vymazat
Do posledního dechu říci rád

Že život za to stojí
Jen blázen žít se bojí
Každý má bolest svoji
Nekrčit se v pokoji

Chtít to zkoušet dál
Pomáhat tomu kdo to vzdal
Nestát potichu opodál
I když jsi sám/a tím kdo se bál

V hlavě zhasnuto

16. března 2017 v 19:44 | Fallen
Dvě osobnosti v jednom těle
Dva světy co k sobě nepatří
Myšlenky které nejsou majitele
Snad nebudou ze dvou , tři

Zmizelo slunce
Zbyla jen tma
V každé myšlence
A noc bezesná

Do proudu hazím ta slova
Co nechtějí z mysli odejít
Nepřestávají se opakovat
Stále slyšet je dále znít

Zbyla jen mračna
Paprsky neprojdou
Duše po něčem lačná
Sama sobě neznámou

Zmizelo a nikdy se nevrátí
To slunce , to hřejivé světlo
Kterým byla jsi vždy ty
To vše během chvíle se smetlo

Žij každej den

12. března 2017 v 11:07 | Fallen
Činy zoufalý
A v ruce černej kvér
Lidi troufalý
A přitom nemaj směr

Pořád nezoufej
Ještě pořád sílu máš
Tak nekoukej
Vždyť tenhle příběh znáš

Máš ho v hrudi vyrytej
Je na tobě jaký jméno mu dáš
Prachem času pokrytej
Ale nikdy se už neschováš

Žíly pracujou
A ty na barvu se ptáš
Rty ti tancujou
Když pocity schováváš

Pořád naříkáš
Že život prostě není fér
Pravdu odmítáš
A lezeš do černejch děr

Život se nemazlí
Tak ber karty co rozdává
Lidi nejsou zlí
Jen občas blbec se potkává

Tak žij každej den
Nikdy nevíš kterej je poslední
A ty skončíš pod zem
Udělej cokoliv ať se v nejlepší změní

Už je snad čas

12. března 2017 v 10:48 | Fallen
Oba bojujem za kousek lidskosti
Co měla tu být ale není
Rány bolavý až do kosti
Jména vytesaný v kameni

Oba jsme jak ty skály z hor
Vydržíme víc než se zdá
Řeku nepřejdem , postavíme vor
Jen ty a já svý slabiny zná

Neřeknem to nikomu
Držíme v sobě to co nás tíží
Vypadnout prostě z domu
Držet se dál od těch mříží

Co každej uvnitř sebe má
Dostát tomu slibu
Že každej šanci má
Slovu dát váhu

A nic to nepřekoná
Místo toho hledat cestu ke štěstí
A minulost nechat za náma
Protože co nás čeká je tajemství

Co člověk má to mu zůstává
A vzpomínky mu nevezmou
Sand lepší čas už nám nastává
Najdem co jsme si přáli vírou svou

Nic už přeci nezastaví nás
Tak ať to stojí za to čekání
Vždyť už je taky vážně čas
Štěstí příjde s novým svítáním

Sayonara

12. března 2017 v 10:23 | Fallen
Dívám se na měsíc
Do té dálky tam
Uvědomují si víc
Co sám si nepřiznám

Že ta slova trpká jsou
Ale pravdou dále zůstává
Naše cesty jinudy povedou
Je čas říct to se stává

Některý věci jsou neměnný
Ty i já půjdem snad dál
Věci dávno budou ztracený
Někdo jiný se z nás stal

Ty s hlavou v oblacích
A já s nohama na zemi
I když držíš mě nad věcí
Ač jsem zavalen balvany

Mám Srdce studený
A ty zvládáš každej sen
Kola času jsou ozubený
Přichází možná novej den

Prosím nech mě být
Nechci tě stáhnout do těch sfér
Zkus beze mě zase žít
Můj život má prostě jinej směr

Třeba jednou to půjde nám
I se vším čeho jsme se báli
Ale teď musím to zvládnout sám
Vzpomínej i když bude to v dáli

Vždyť příběhy nekončí
Každý má jen nový začátek
S tím pohledem do očí
Jsme dva co má v sobě zmatek

ŘÍKÁŠ

9. března 2017 v 11:53 | Fallen
Neztrácej své srdce
Stále mi připomínáš
Že život není ani v půlce
Stále více mě znáš

Říkáš mi leť stále výš
Rozprostři křídla svá
Kam chceš jít jen ty víš
Říkají ta slova tvá

Jenže jaká je má existence
Proč jsem vlastně ještě zde
Když sám nevím kde je slunce
A vzpomínky útočí tu všude

Říkáš mi ať vstanu
Nečekám na podlaze
Ať se do života dostanu
I když budou klacky házet

Nic nekončí jen začíná
Život je nekonečný děj
Každá akce a její příčina
A čas je jen malý zloděj

Věci jsou věčné a nic neztrácí
V praví čas vše se v dobré obrátí
všem to co dali jiným vrací
Sami co dostávali ztratí

Ani slunce nevychází
Pro pouhý jeden květ
Ze smutku srdce mrazí
Jedna květina není svět