Říjen 2015

Čas říci sbohem

31. října 2015 v 21:01 | Fallen
Pomalu se vytrácí má slova poslední
Jako nádech který mě přivedl k životu
První pláč jímž jsem říkal jsem tu

Než z plačících očí odejde jiskra
A svíci pohasne plamen věčný
Všem vám navždy vděčný

Ležící v náručí a dívajíc se do očí
Celý svět tmavne a slzy stékají z čela po obočí

Blíží se čas říci sbohem
Již stýská se mi po úsměvu tvém

Kapitola jednoho příběhu se uzavírá
Srdce kdysi plné života umírá

Při hvězdách

31. října 2015 v 20:26 | Fallen
Proč hvězdy z nebe padají
A mění se v chladné kamení
Z čeho víra v něco víc pramení
Kolem sebe stavíme opevnění

Cestou do ráje ztraceni
Utržená zranění
Životem zmateni
Plní očekávání

Čekajíc na slunce žár
Chytit lístků krásných pár
Říkat si to the star
Kde není žádný svár

Jít zahradou plnou barev
Zapomenout na veškerý hněv
Zařvat si od srdce jako lev
Změnit sebe v očích všech

Jít dál za svým snem
Kráčet klidně mořským dnem
Být pro někoho nocí i dnem
Oporou sobě a všem

Byl budu a proto jsem
Mezi verši polapen
S osudem propleten
Dále kráčet otevřený světem

Come what may

25. října 2015 v 22:19 | Fallen
Nevěděl jsem, že bych se mohl takhle cítit
Jako bych nikdy před tím neviděl nebe
Chci se rozplynout ve tvém polibku
Každý den tě miluju víc a víc
Poslechni si mé srdce, slyšíš ho, jak zpívá?
Říká, abych ti dal cokoliv
Období se můžou měnit, zima na jaro
Ale já tě budu milovat až do konce věků

Ať se stane cokoli
Ať se stane cokoli
Budu tě milovat až do svého posledního dne

Najednou se svět zdá jako nádherné místo
Najednou se točí s tak naprostou lehkostí
Najednou můj život nevypadá tak marně
Vše se točí kolem tebe

A žádná hora není příliš vysoká
Žádná řeka příliš široká
Odzpívej tuhle píseň a já budu po tvém boku
Bouřkové mraky se můžou stahovat
A hvězdy se mohou srážet
Ale budu tě milovat (budu tě milovat)
Až do konce věků (až do konce věků)

Ať se stane cokoli
Ať se stane cokoli
Budu tě milovat až do svého posledního dne

Oh, ať se stane cokoli
Ať se stane cokoli
Budu tě milovat
Oh, budu tě milovat

Svět je najednou nádherné místo

Ať se stane cokoli
Ať se stane cokoli
Budu tě milovat až do svého posledního dne

Story od the year - until the day i die

25. října 2015 v 22:11 | Fallen
Až do dne kdy zemřu,
Budu rozlévat své srdce pro tebe,
pro tebe,
Až do dne kdy zemřu,
Budu rozlévat své srdce pro tebe.

V průběhu let,
Já s tebou závodil s časem
Ale když zemřeš právě teď
Víš, že já zemřu taky
Zemřu taky

Připomínáš mi časy
Kdy jsem věděl, kdo jsem byl (jsem byl)
Ale v poslední sekundě nás ruka zachytí,
Stejně jako vždy.

Zopakujeme stejné chyby,
Já budu padat pro tebe
Doufám, že to teď budeš potřebovat,
Protože já vím, že to udělám znovu.

Až do dne kdy zemřu (Až do dne kdy zemřu)
Budu rozlévat své srdce pro tebe,
Až do dne kdy zemřu (Až do dne kdy zemřu)
Budu rozlévat své srdce pro tebe.

Mám se kousnout do jazyka,
Než krev prosákne přes košili,
Nikdy se nerozpadneme,
Řekni mi, proč to tolik bolí.

Mé ruce jsou na tvém krku,
A myslím,že tě nenávidím,
Ale stále budeme říkat :"pamatuji, když..."
Stejně jako vždycky,
Stejně jako vždycky.

Až do dne kdy zemřu (Až do dne kdy zemřu)
Budu rozlévat své srdce pro tebe,
Až do dne kdy zemřu (Až do dne kdy zemřu)
Budu rozlévat své srdce pro tebe.

Jo, rozlil bych své srdce !!!
Jo,rozlil bych své srdce pro tebe !!!

Mé ruce jsou na tvém krku,
A myslím, že tě nenávidím,
Udělali jsme stejné chyby,
Chyby, které přátelé dělají.

Mé ruce jsou na tvém krku,
A myslím, že tě nenávidím,
Udělali jsme stejné chyby,
(udělali stejné chyby)

Až do dne kdy zemřu,
Budu rozlévat své srdce pro tebe,
pro tebe.

Až do dne kdy zemřu,(až do dne kdy zemřu)
Budu rozlévat své srdce pro tebe,
pro tebe
Až do dne kdy zemřu (Až do dne kdy zemřu)
Budu rozlévat své srdce pro tebe,
Až do dne kdy zemřu (Až do dne kdy zemřu)
Budu rozlévat své srdce pro tebe.
Až do dne kdy zemřu (Až do dne kdy zemřu)
až do dne kdy zemřu

Sen

25. října 2015 v 20:38 | Fallen
Po dlouhé době se mi zdál sen , starý sen jako by mě k sobě někdo volal .
Byl jsem na místě které vypadalo jako starý opuštěný kostel , prázdné lavice na kterých seděl jen usazený prach..
Uviděl jsem před sebou staré dřevěné vyřezávané dveře plné obrazů a otevírali se zvláštní klikou , která měla tvar hlavy .
Když jsem je otevřel oslepilo mě bílé pronikavé světlo ale jakmile jsem vešel byla kolem mě jen tma .
Uslyšel jsem kapání jako by někdo špatně zavřel kohoutek , cítil jsem že podlaha je pode mnou je mokrá a mírně lepkavá .
Pomalu jedna po druhé se rožehnuli louče jedna po druhé , nakonec však to co kapalo a po čem jsem chodil nebyla voda
Ale krev které kapala na podlahu , kde byly jen místy vidět obrysy dlažby .
Louče osvětlovali jen chodbu po které jsem šel a na konci bylo křeslo které bylo postaveno z kostí , opěradla zdobená lebkami.
Nakonec jsem za sebou slyšel hlas jenž mě vítal , otočil jsem se a zahlédl jen oči rudé jako ta krev na podlaze v tom jsem se probudil .

10 důvodů proč když stačí jediný

20. října 2015 v 22:06 | Fallen
Proč psát deset důvodů , když chcete něco někomu říci nejsnadnější a nejjednodušší je říci prostě dvě slova :)
Která vyjádří skoro vše co k někomu cítíte
A pokud se vás zeptá
"Protože Jsi "
A těch deset důvodů je spíše navrch
Protože jsi ním sluncem
Jsi celý můj svět
Miluji tvůj smích
Tvé krásné oči
Tvůj humor
Jsi krásná jak uvnitř tak i navenek
Jsi vším po čem jsem toužil a toužím po tobě
Jsi má polovina která mě dělá celým
Protože jsi pro mě dokonalá
Protože prostě jsi
Neberte si že mě příklad většinou vše kazím , jen píšu příklad co dá se říci v daném okamžiku :)
Děkuji těm kteří to čtou :)

V zajetí

20. října 2015 v 20:10 | Fallen
Hledám snad kapku v moři
Srdce plamenem hoří
Ty říkáš mu ať shoří
Zdi kolem se boří

Je to snad jen klam
Pocit co dávno znám
Skončil tu zase sám
Exorcistou vymítán

Pocity

18. října 2015 v 23:59 | Fallen
Chodím tu po nocích , dívám se na stará místa
Zastavuji se v ulicích a před očima život se mi promítá
Jako by se zastavil čas a já nemohl dál
Hlavu skloněnou nyní zvedám ke hvězdám
Ptám se sám sebe co ve mě víc zápasí
Jsem jako proměnlivé počasí

Pořád se v mysli vracím a přitom vím že nic tím nezískám
Snažím se jít dál ale jsem rozerván a roztříštěn na milion kousků
Kdo nebo co já vlastně jsem , opravdu dělám jen chybi ?
Jsem snad jen trpitelem který nezná co je to vlastně pravý cit
Dělám opravdu jen kroky které nikam nevedou

Žiji ze dne na den že vzpomínek
Začít znovu ale nevím jak
Přítomnost je tak chaotická

Kaple podzimu

18. října 2015 v 17:56 | Fallen
Podzim se hlásí o slovo a ze stromů padají listy všech barev
Různé tvary až se zdají všechny dokonalé , vítr je poponàší krajinou
Dokud je neuloží na zem jako do měkounké postýlky
Stromy ve větru připomínají tanečnice a listy jsou jejich ozdobou

Sedím v parku na schodech u kapličky tak jako to bývalo kdysy
A připomínám si co všechno jsme zde prováděli
Přemýšlím a promítám si vše jako by to bylo včera
Přijde mi že park který znám nezestárl ba naopak jsem o něco starší já

Dívám se lidi jak zde chodí a dívají se s úžasem na hravost podzimu
Lidé sem chodí na klidnou a příjemnou procházku
Dívám se na ty šťastné páry a vím že nastal můj čas
A tak jako padající listí i já odcházím s větrem v zádech
Neb nikdo neví kde je jeho cesta poslední

Jsem tu když tě něco trápí

17. října 2015 v 20:25 | Fallen
Když padáš podej mi ruku svou
Nemůžu vidět tvou tvář smutnou
Naději snad oba z nás naleznou
Za světlem musíme tmou

Když pláčeš mé srdce též víš
Utřu ti slzy a opřít se smíš
Když budeš chtít přitiskni se blíž
Už dlouho do mého světa patříš

Když tě něco trápí svěř se
I když vím že jde to těžce
Pořád máš místo u mého srdce
Když budeš potřebovat natáhni ruce

Zůstávám

17. října 2015 v 17:19 | Fallen
Polámaná křídla nechtějí mě nést
Anděl co vznášel se kolem hvězd
Chtěl bych k oblakům se vznést
A divat se z výšky do velkých měst

Jen tě žádám děj mi lásku
Odpověď na otázku
Co vysí na provázku
Dáváme v sázku

Ráno slunce vychází
Můj čas odchází
Jen pár frází
Zima do mě vchází

Měním se v prach
Do tvých snů se vkrádám
A neznám strach
Polibky ti dávám

Ve tvých sladkých snech
Líbám tě na tvých rtech
Ležíme na opadaných listech
Čekám na slastný vzdech

Co znamená láska ?

17. října 2015 v 16:43 | Fallen
Co pro mě znamená slovo láska ?
Když někoho máte rád tedy milujete tu osobu i s jejimy nedostatky.
Když víte že žádná cena není pro vás dost vysoká a tím nemyslím peníze nebo dárky ale to co jsme schopni pro lásku udělat co všechno sneseme , vytrpime a je jen na nás kolik síly na to máme vytrvat .
Prostě vyslechnout ji ve všem , být druhému oporou a nést tak alespoň část bolesti toho druhého , být s ní v dobrém i zlém , vyslechnout co druhého trápí , myslím tím nemyslet jen na sebe ale dát v mnoha věcech tomu na kom vám záleží přednost

I když si myslíte že víte vše , ptejte se a zajimejte aby věděla že o ní stojíte že vás zajímá taková jaká je
Chci tím říci je lehké pro někoho se přetvařovat a s někým si hrát na kočku a na myš
Ale nikdy to nenahradí opravdové city
Láska je něco za co stojí bojovat i trpět protože žádná cesta není perfektní
I růže ač je krásná musíme počítat s trny
Kolikrát i v lásce musíme ustát tyto trny v podobě lidí které milujeme .
Někdy milujeme až příliš a někdy se nám zdá že milujeme málo , v lásce musíme kolikrát ustát vše co nám přijde do cesty
Někdy i lidi kolem hází klacky pod nohy

Pro některé lidí je láska pouze touha po někom koho když pak mají tak si mohou s tou osobou hrát a zahrávat s jejím citem
Někdo lásky jen využívá
Pro mě je láska mít o někoho větší starost než o sebe ačkoliv mé srdce mě zatím jen zradilo
Láska je pro mě něco dlouhodobého co když jednou cítíte tak se to nikdy nevytratí
Vždy to někde uvnitř zůstane skryto
Je to kolikrát ten nejkrásnější ale zároveň i nejbolestivější cit
V lásce neplatí skoro žádná pravidla , protože pokud milujete rozum už vás neposlouchá

Co je na lásce vlastně tak krásného ?
To že máte vedle sebe někoho s kým vše sdílíme , radost , smutek , smích , máte kdykoliv koho obejmout
Že víte že vás někdo doprovází životem
A vy víte že už nechcete nikdy nikoho jiného

Přeji všem kdo si to prečtou aby jste byly šťastní a vážili si těch které máte
A dali šanci těm kteří o vás stojí nebo naopak o které stojíte

Poslední návraty

17. října 2015 v 4:04 | Fallen |  staré nepublikované basně
Čas ztrácí se v okamžiku
Chci jít naproti zítřku
Avšak šance mizí v mžiku
A já zůstal sám v tichu

Jdu dál prašnou cestou
Ke dnu s olověnou vestou
Čekal jsem že mě ponesou
Kolena bolestí se třesou

Srdce pomalu zastavuje
Myšlenky staré odhaluje
Dech se více zatajuje
Víčka s výdechem polevuje

Dva světy

17. října 2015 v 3:53 | Fallen |  staré nepublikované basně
Kdysy byla jsi moje slunce
Potom spálila jsi moje srdce

Zůstal po něm jen popel
Když vyřkla jsi svůj ortel

Snažím se zapomenout ale není cesty zpět
I kdybych chtěl nemůžu tě nenávidět

Jako přízrak přežívám mezi dvěma světy
Nemůžu žít tam kde nejsi právě ty

Láska a Život

17. října 2015 v 3:28 | Fallen
Stojím a dívám se ti do oken
Utápím se ve smutku hlubokém

Tak jako když tají mi křídla co měli mě nést
Jako láska co měla mě cestou dále vést
Byla jsi květinou co nepřestává kvést
Jsi neklidnou hladinou , odrazem hvězd

Dívám se dál kam zmizela síla
Byl jsem bláznů král a ty víla

Na kterou jsem nedosáhl
Pro kterou jsem zestárl
Ničím jsem nevládl
Kat láska rukou mávl

Když chtěl jsem k výškám , čekal mě pád
Když dožil jsem se zítřka , chtěl sem se řvát
Když padl jsem na dno musel sem znovu vstát
Když ztratil jsem naději viděl jsem tě stát

Vstávám po každé ráně co mi život přichystá
Co mi zbývá když srdce se nechce vzdát
Víra v lepší zítřky začíná pomalu tát
Srdce své někomu dát

Ve filmech šťastné konce začínají lhát
Životem padnem tisíckrát