Únor 2013

Nekonečná zahrada smutku života

28. února 2013 v 20:55 | Antonín
Procházím se tmavou zahradou
Ve stínu noci schovanou
Při každém kroku záhadnou
Jako srdce mé chladnou

Možná v čase ztracenou
Stromy obklopenou
Zdá se nekonečnou
S bránou tajemnou

S barvou černou
Dále kráčím s únavou
Vybírám si cestu kterou půjdu stranou
Prsty prolétám mléčnou dráhou

Hvězdy na obloze plavou
Šťastné i smutné vzpomínky procházejí hlavou
Uprostřed kaple která se rozpadá prázdnotou
Hodí se k mému srdcí které krvácí samotou

Nekonečnem

26. února 2013 v 22:15 | Antonín
Dívám se do dálky
Zdá se tak nádherná
Dívka bledá s korálky
Prochází kolem a mizí beze jména

Beze slova
Jen pouhý pohled stačil
Zdála se smutná s duší z olova
Při jejím kroku jako by se svět mračil

Nekonečný vesmír
Tak jako je vnitro člověka
Člověk bodá jako štír
To je pravda odvěká

Nekonečné tajemství života
Které hledáme , co je náš cíl
Co nás čeká ? Co je ta naše jistota
Vždy o své štěstí se někdo pokusil

Něco obětoval
a Něco ztratil
možná to rád opět vrátil
Nic není jako dříve

Lidé se mění
V někonečných kombinacích
Vlastního chápání
Život jako pokus a omyl , občasné tápání

Sonic Syndicate - Red Eyed Friend

26. února 2013 v 21:50 | Antonín |  Hudba

Sonic Syndicate - Dead Planet

26. února 2013 v 21:49 | Antonín |  Hudba

Art Of Dying - Sorry

26. února 2013 v 21:37 | Antonín |  Hudba

Art Of Dying - Raining

26. února 2013 v 21:34 | Antonín |  Hudba

Stealing EdeN - All I Needed

26. února 2013 v 21:31 | Antonín |  Hudba

Destrophy - Losing Everything

26. února 2013 v 21:30 | Antonín |  Hudba

Destrophy - Misery

26. února 2013 v 21:28 | Fallen/Padlý |  Hudba

Problémy

24. února 2013 v 4:51 | Antonín
problémy 21. století
Čas neúprosně letí
A najednou v zápětí
Všechna volnost někam uletí

Venku žádné děti
Vše je u kompu
A venku prochází se smetí

Ozonová díra roste
Tak se bojímé o spálení pleti
Kácíme deštné pralesy , žře prý vracíme se k přírodě
A vymýšlíme nové neřesti

Roste agrese
Prý co každý z nás snad snese
KOlik lidí si své šrámy odnese
Kdo za své činy následky ponese

Děti chytají deprese
Stát by potřeboval trochu finanční dekomprese
Politici ? jeden druhému do prdle cpe se
Přes houští jak v pralese

Problémy nejsou dány stoletím
Ale lidmi kteří v něm žijí

Dětské hrátky

13. února 2013 v 7:00 | Antonín
Jako děti vytáhli jsme sáně
Sněhu měli jsme plné dlaně
Každý s armádou na jedné straně
Sněhovou bitvu jak na Thaivaně

Závody kdo sjede první kopec
Hádky kdo je větší blbec
Nebo co bude větší šrumec
Kam se hodí petarda ?

Posílání rachejtlí po zemi
Používání jako plamenomet matčiny parfémy
Zajít si na čokoládu do místní cukrárny
Nebo do pekárny

Dělát andělíčky ve sněhu
Jak kowbojové s koulema ve střehu
Stavět sněhuláky co měli mírnou nadváhu
Utíkat před holkama když měli převahu

Po postavení sněhuláka cítit úlevu
A posléze ukazovat mu žlutou oblevu

Dětské vzpomínky plné hrátek
Plné průšvihů a památek

Vzpomínky na ty časy

13. února 2013 v 6:40 | Antonín
Ve sněhu hrající si děti
Na bobech létali jsme jako ptáci
Vytvořit sněhuláka nedalo nám práci
Spousta zážitků a vše pro legraci

Mnoho radostných vzpomínek
Které utvářeli náš příběh
Mnoho krásných chvil a do okna kamínek
Zda - li nepůjdeme si ven hrát

S přáteli venku na grilu
Pít studené pivo nebo dát si tequilu

Zpívat si táborové písně
POmáhat přátelům z tísně
Říkat jim jestli chceš plakat tak klidně
Alespoň pro tu chvíli chovat se vlídně

Vzpomínky dávají nám důvod dál jít
Stále se zvedat ale od těch na kom nám záleží neodejít
Časem si uvedomit
Že bez nich nemůžeme se obejít

Vzpomínky na společné svítání
Vracet se domů za stmívání
Občas ptát se sami sebe co kdo má dnes k snídani
A jen tak společné focení

Abychom měli památku na společné dny
Když se ohlédneme zpět do alba jaké byly naše sny
Občas řešili jsme společné problémy
S těmi co jsme vždy říkali tohle jsme prostě my !

Vzpomínáme na ty dobré časy
Říkáme si tehdy měli jsme ještě vlasy
Byly jsme prostě tací
Smáli se za jakéhokoliv počasí

Vzpomínky které nám přínášejí smích
A rozechvějou bránici
Nebo slzy štěstí až lámem se ve křečích

Vzpomínky zůstavají
Navždy přetrvají
Někdy nás rozesmutní
Ale jiné nás rozesmívají

Vzpomínky

13. února 2013 v 6:18 | Antonín
Stále modlím se když odcházíš
Myslím na to zda - li se otočíš
Jestli na rozloučenou mě políbíš
Jestli to co já k tobě také pocítíš

Stále se ptám proč toho tolik se mnou vydržíš
Zdá se mi že jsem ti jen na obtíž
A ty říkáš že bojíš se ať mě neztratíš
Když říkám že nikdy tak pohled odvrátíš

Zbyly jen vzpomínky
A ze života je klec
Proč cítím se náhle jako vyměnitelná věc
Proč mám ten pocit že je všemu konec

Jako bych přišel na začátku života
Ale viděl z něj jen titulky
Kde je ten příběh o jakém každý sní
Na ničem jiném mi nezáleželo jen být s ní