Říjen 2012

Jedno slovo jaké je to vaše?

31. října 2012 v 22:54 | Fallen
Jedno slovo co si pod tím každý z nás může představit ?
Jméno
Věc
Nebo snad pocit ?
Co je pro nás důležité?
Co je naše nejsilnější myšlenka ?

Pro každého je důležité něco jiného , každý z nás má své slovo vepsané v hlouby duše a každý jsme ochotni podle svého něco pro to slovo udělat .
Zda-li jej chceme říci nebo i jen slyšet .
Jaké slovo je pro vás to podstatné?
Láska ?
Smutek?
Zlost?
Pravda?
Zármutek?
Bolest?
Šrěstí?
Přátelství?
Smích?
Sex?
Lítost?
Minulost?
Přítomnost?
Budoucnost?
Spokojenost?
Radost?

A další ....
Jaké je vaše slovo ?:)

Povaha

31. října 2012 v 0:23 | Fallen |  Naše téma :) myšlenky:)
Povahu člověka určují zážitky , lidé které známe , naše okolí i to co jsme podědili po svých rodičích nebo snad předcích .
Znám někoho na kom mi hodně záleží .
Je velice stydlivá , možná občas trošku drzá ale přitom dokáže být zároveň roztomilá Usmívající se I kdyby cokoliv potřebovala stejně to neřekne . Protože Nechce nic co by nemělo žádnou citovou hodnotu .
Když už by to mělo něco být tak aby to bylo něco od srdce.
Ne že by snad nic nechtěla jen je prostě nenáročná .
Starostlivá ale hlavně úpřímná . Vždy dokáže říci svůj pohled na věc , prostě co na srdci to na jazyku .
Dokáže vždy pozvednout náladu , občas dokáže i hezky provokovat dokonce možná lépe než já Mlčící a pak že jsem provokatérS vyplazeným jazykem
Napsal bych rozsáhlejší článek ale jsem poněkud v tomto smyslu trochu pozadu
Opravdový článek bez básnického umu jsem nenapsal už hodně dlouho .
Jsi takový andílek :D Prostě pod slovem povaha mě nikdo jiný než ty Beato nenapadl .
Jsi nejúžasnější dívka kterou znám ....
Děkuji za to že jsi Mám tě moc rád :) :-*

Naděje

30. října 2012 v 4:27 | Fallen/Padlý |  Naše téma :) myšlenky:)
Naděje prý umírá poslední
Avšak častěji nám přináší
Jen pocit smuteční
Když přestaneme si věřit
A vše dobré sebou si odnáší

Naděje na lásku
Chtít někomu své srdce dát
Ale nevědět zda-li o to bude stát
A pak o kousek života v tom jejím usilovat

Naděje je nevzdávat se
I na úkor trápení smát se
Se smutkem potýkat se
Předávat naději těm na kterých nám záleží

Aby věděli že chceme sdílet to co je tíží
Že budeme jim nablízku
Utřeme jejich slzy když jim někdo ublíží
Sami tak zranitelní ale přitom o štěstí jiných nám běží
Ustáváme rány pro naději na lepší časy
Ač kolikrát nás zraňují právě ti které nejvíce milujeme
Proto snad jde nám s těží

Člověk bez naděje
Je jako ztracen na pustém ostrově
Odkud není návratu

Naděje je jít za hlasem uvnitř svého poraněného srdce
Ač možná ztratilo křídla je stále schopné vyletět do výšin
Protože může říci že i za mraky je slunce

Naděje je vzdorovat odmítání
Stále hledat způsob jak napravit své počínání
Naděje je čekání
Venku pod oknem s básní pro spanilou paní

NAděje je čekat možná i stovky let
Jen proto aby mohl znovu k oblakům vzletět
Říci snad pár prostých ale něžných vět
Že je pro nás někdo sluncem a i celý svět

Naděje na lásku možná hodně dlouhá cesta plná trápení
Ač mnohdy nacházíme něčí pochopení
Jenže nikdo nepochopí naše srdce jenž byly spáleny

Nestačí lásku brát
Ale umět i dát
Za tím koho milujeme stát
Co cítíme připomínat
A vždy v dobré doufat
Naději neztratit aď už si ublížíme mnohokrát

Provokace a Provokatéři

30. října 2012 v 3:18 | Fallen |  Naše téma :) myšlenky:)
Co je provokace
Je to snad to že někomu říkáme jak je ubohý
Ač sami častokrát jsme právě proto souzeni
Že cítíme se nedoceněni
Životem trápeni

Proto trápíme jiné
Jen aby jsme si připadali
Že snad v očích vlastně dlíme prázdnotou je zřejmé
Není to snad proto že v nás jen to špatné dříme
Je to možná tak že by si nás jinak nikdo nevšiml
Tak to myslíme

Přitom i my provokatéři jen na tenkém ledě stojíme
Protože se říci něco nám podstatného bojíme
A takto v podobě provokací to v sobě dusíme
Protože krokem s lidmi nestačíme

Bojíme se dát najevo co nás trápí proto
Raději ubližujeme svým jdnáním druhým
Aby nebylo vidět jak sami se ničíme svým jednáním strohým
Protože si připadáme jen klonem ubohým

Provokujeme i v dobrém slova smyslu
Říci něco důležitého v úmyslu
A nakonec je to jako věta bez nesmyslu
Ačkoliv sami sobě potom říkáme pokritci
Že schováváme se jako krtci


Láska naše téma

30. října 2012 v 2:24 | Fallen |  Naše téma :) myšlenky:)
Pro někoho slovo
Pro další význam
Srdce těžké občas jako olovo
Že potom mnoho lidí touží
I já to hledám
V čem štěstí nemám
Každý večer po tom toužím
Ve stínu světel kráčím
V pocitech bloudím
Do hlubin se hroutím
Vždy když se mi zdá že v rukou to držím
Něco se stane poždé nějak to zkazím
PO kolenou se plazím
Srdce spálené do kanálu házím

Ale jsem šťastný
Když s jednou osobou jsem
Pak den je krásný
Pak vše zdá se jako sen
A necítím se prázdný
Ani nepotřebný
Jenže jsem v sobě uzavřený
Ve srdci zapečetěný
Vším tím umlčený
Tichý a zděšený
Svým já zmatený

Slovo láska
To je to co na jazyku mám
Za co ruku do ohně dám
Co za důležité v životě pokládám
Jenže vyslovit to nezvládám
Není to jen slovo vyjadřuje cit
Něc za čím stojí jít
Někoho umět pochopit
Za ruku chytit
Mít pocit že musíme jej za každou cenu políbit

Nemůžeme jen v koutě stát
V každém z nás je něco co můžeme dát
Láska je to za co stojí bojovat
Nemůžeme se vždy jen litovat
Hledat někoho kdo nás a koho mi budeme milovat
Častokrát co říci se bojíme
Ptáme se sami sebe jak s někým
Své srdce i duši spojíme
Zkoušíme to tolikrát ač se spálíme

Co říci neumíme
Mnohdy píšeme
Ač nepatrně , vždy city najevo dáváme
Ty o které stojíme
Vždy si ve srdci chráníme
Abychom jim to dali najevo něco krásného vytvoříme
Jen malinko neohrabaně se dvoříme
Tvář před spaním v mysli si kreslíme
V blízkosti někoho koho milujeme
Jemně se chvějeme
Rádi v blízkosti kráčíme
Dech tajíme
Někdy snad přehnaně žárlíme

Je krásné milovat
Ale krásnější je být milován/a
Láska je cit kterému nedá se vzdorovat
Ač častokrát umíme sami sebe mnohdy jen litovat
Dokážeme někoho nad míru zbožňovat
Někdy snad lásku šifrovat
Slovy mám tě rád
Ale přitom nepřestat
Sám sebe se ptát
Ze špatných činů se sám před sebou kát
Být sám sobě soudcem i svůj kat

Mnohdy pod oblohou snad sedíme
Nad láskou přemýšlíme
Do nekonečna osudu hledíme
Když báseň svého srdce píšeme
Tak jako příběh který si v něm nosíme
S kresbou kterou i duši jí snad vtiskneme
Se slovy které v sobě si držíme
V básni říci co v sobě dusíme

Sen co se mi zdál

28. října 2012 v 21:54 | Fallen
Slunce pálí
Stín pod stromem
Vánek tvé vlasy hladí
Stín tě chladí

Sedím opodál
Vždy někde blízko jsem stál
Ulicí se potuloval
Vždy vymýšlel čím bych tě upoutal

Oběvil jsem však cit
Který mě spoutal
Bolest srdeční tak ochutnal
Svou minulost na mostě ponechal

Něco je špatně na zdraví

28. října 2012 v 21:47 | Fallen
Ledviny bolí
Jako mačkané
Namočené v soli
Snad bodané

Záada v kříži
K zemi mě tíží
Co je to za bolest
Která k mukám se blíží

Srdce ze střepů
Lidských smutků
Poskládané
Svalstvem prošívané
Jehlou zapomenutých skutků

Plíce plné kouře
Ve srdci bouře
Vzpomínek jako moře
Mysl zavřená v temné komoře

Špatně

28. října 2012 v 21:24 | Fallen
Hledám slova
Jako bych neměl co říci
Snažím se klidně chovat
Jsem jako loutka spící

Stojím na místě a nemůžu se hnout
Jsem svázaný
Cítím otlaky železných pout
Do hlubin tajemných svržený

Něco je špatně

28. října 2012 v 1:54 | Fallen
Něco je špatně
Tváře ledové
Srdce na dně
smutek který vládne
Ruce chladné

Tváře bledé
Oči ztrápené
Vlasy kdysi hnědé
Nyní s octínem šedé

Padá sníh
Pod kterým snad občas zavládneč smích
Dětské hrátky na saních
Srdce v rukou skřehlíh

Něco je špatně
Mrznoucí dech
Led na křídlech
Příběhy v prázdných zdech

Stromy opadané
Srdce roztrhané
V dálce vlčí závíjení
Řeči planné
Ruka do prázdna
A hlava kane

Něco je špatně /Masky citu

26. října 2012 v 2:34 | Fallen
Něcoje špatně
Cítím teplo
A přeci jsem na dně
Srdce jako sklo
Čekám na něco a možná marně
Kde je to světlo?
Které zářilo ve tmě

Něco je špatně
Jako bych byl chladný
Stále snažím se říci veď mě
Čekám na tlukot srdce které chřadne
Jako obraz na plátně , nemocí bledne
Z pocitu samoty a jizev chladne
Jako by nebyly sny již žádné

Co dělám špatně?
Život plyne
Co se stane stromu když opadají všechny listy
Je snad jedinou možností že zhine?
Život samoty
Je jako sedět v prázdném kině

Co je špatného
Na tom cítit teplý dotek něčí ruky
Na tom pokládat zjevné otázky
Brát život bez nadsázky
Od života vytesané vrásky
A přitom stále pod být pod vlivem masky

Srdce podle mého:)

20. října 2012 v 14:32 | Fallen |  Obrázky


Má vlastní tvorba ale asi jedna z nejhorších:D

Už to nemám v ruce:D

20. října 2012 v 14:20 | Fallen |  Obrázky

Pro neúžasnější dívku kterou znám :)

Nehřeje jen Alkohol

19. října 2012 v 21:39 | Fallen
Nejvíce zahřeje láska
Chvíle Oheň v krbu praská
Když praskne smutná maska

Vše zdá se krásnější
Obloha jasnější
Dny zimní stále teplejší

Někdo opilí se zdá
Možná proto že proto
Že někoho milovaného má
Že mu někdo to krásné připomíná

Místo v hospodě
Trápit se
Raději o někoho snažit se

Najít svou spřízněnou duši
Nehledat po láhvi vína co poslouží egu
Ale tu pro kterou srdce buší

Opilecká Báseň / Bez Opilosti

18. října 2012 v 18:41 | Fallen
Pijeme za samoty
Myslíme že vyvede nás ze stínu
Z neprobádané slepoty
Že zaženeme svou vinu

Že odhodíme co nás tíží
Že vyvede nás z poza mříží
Že pomůže nám říci co nám na srdci leží
Že zapomeneme na krásné
Ztracené chvíle ale stěží

Snažíme se utopit svá tajemství
Svá zoufalství
V tom co tajíme dalo by se
Pořádat světové mistrovství

Hledáme pravdu na dně sklenky
Nad jinými věcmi plynou myšlenky
Probudit se ze slz
Najít štěstí a nové vzpomínky

Na pokraji života

17. října 2012 v 22:06 | Fallen
Od básníků očekává se že budou hlásat život
Jenže doposud nebyl snad žádný důvod

Protože člověk který dokázal jen na okraji stát
Nedosáhnout na to co mohl si jenom přát
S láskou ve srdci povahou ledovou která nemohla hřát
Naučit se s kartami které dal život hrát

Donutit sám sebe po každém pádu vstát
Otřást se , léčit z nezahojených ran
Dožívat se nadále nových prázdných rán
Dívat se na lidi , nebrat je podle vzhledu ale ze všech stran

Naučit se stát nad propastí
A vědět že pýcha předchází pád
Věřit v to někomu lásku dát
A že není vždy zákonem brát

Sedět a čekat na mostě přes minulost
Nehledět na to co přinese budoucnost
Prože důležité je to co je tady a teď
Co nám nyní přináší přítomnost