Srpen 2012

Jde se dál

30. srpna 2012 v 14:32 | Fallen
Hledám duši svou
Dávno spřízněnou
Mou
Duši rozpůlenou

Jdu dál cestou
Prachem zahalenou
Za horizontem schovanou

Jdu dál a stále hledám
Jdu dál kolem se rozhlížím
Jdu dál a ještě pořád sílu pokračovat mám
Jdu dál a místa z paměti procházím

Ve dlaních suché lístky růží držím
Stále ještě na nohou stojím
Hledám to čeho se nejvíce bojím

Příběh dávný stále mysl mou trápí
Ale naděje umírá poslední
Jdu dál i když cítím se prázdný

Jdu dál se svou touhou
Hledám naději pouhou
Ženu se za láskou slepou
Stále jdu za tebou

hudba životem

30. srpna 2012 v 1:08 | Fallen
Barčo přeji ti vše nejlepší
Klidně řeknu ti to i do očí
Tvůj příběh ještě nekončí

Pokračuje
Každý z nás tvé nálady si pamatuje
I když teda občas Baruška mutuje
Pak se omlouvá a lituje

Pomalu se čas krátí
Třeba něco se vrátí
I když člověk citem zlomený se ztratí
Láska se možná časem vrátí
Vždy jen jeden za chyby druhých platí

Jdeme dál tam kde slunce svítí
Roste letní kvítí
Život není jen trní
Přeji ti jen ať ti život jako hudba zní

Styx

29. srpna 2012 v 15:14 | Fallen
Mince na výčkách
Převozník pomalu měnící se v prach
Na řece styx všude přítomný strach
Duší zatracených

Ticho drásá mou duši
Možná svůj konec už tuší
Jako bych byl živ
Neboť stále cítím že srdce mi buší

Brána velká do výšky se tyčí
Náhle slyším že někdo křičí
Zůstaň ještě tvůj čas nenadešel
Ještě není důvod aby jsi odešel

Kdy bude tedy můj čas
Proč známý je mi ten hlas

Náhle světlo prochází tmou
Říkám si při tom že jdu za tebou
Probouzím se pod modrou oblohou

Cestou dál

29. srpna 2012 v 15:02 | Fallen
Cesta
Lidé a jejich prázdná gesta
Přetvářka jako ochranná vesta
Takových nás jsou plná města
Pod rouškou noci jdeme dál
Na maškarní bál
Lidé s maskou zaplní celý sál
Jdeme dál tou cestou
Hledáme šanci svou
Duši spřízněnou
Aby zaplnila tu naši osamělou
Aby zahojila ránu v hrudi vypálenou

Jít v černobílém poly

29. srpna 2012 v 14:43 | Fallen
Ztrácím naději a smutek ve srdci si držím
Snad konečně k poznání se blížím
Ale stále jen Bolest vidím

Utíkám před sebou samotným
Bolest je můj pseudonym
Píšu o sobě jako anonym

Utíkám z boje
Protože nemohu jít dál
Snažím se naposledy vstát
Nevím jak dál mám si počínat

Jdu dál jen po temných uličkách
Se smutkem v očích a slzami na výčkách
Modlím se za spasení své duše při svíčkách
Protože nezůstalo nic víc než strach

Láska bodá jako nůž
Už dávno nepřipadám si jako muž
Cesta prašná
Nad hlavou černá mračna

Jména ztracených lásek vyrita do srdce
Jsem jen figurkou střelce
Svět je jako šachovnice

Jít

29. srpna 2012 v 1:27 | Fallen
Vracím se na začátek
Ve srdci mám zmatek
Na zem stékají slzy ve formě kapek
Stále pročítám si každý řádek

Nadále vše co bylo si připomínám
V noci před tím než usínám
Světla shasínám

Bolest v duši která trhá mě na kusy
Trápení které každý den mě dusí
Nějak jít dál přeci dát se musí
V hledání štěstí jen marné pokusi

Snažím se a nejde to jít dál
Možná proto že boj se životem již jsem vzdal
Protože vždy se stal to čeho jsem se obával
Místo toho abych rány rozdával
Tak jsem je dostával
Do srdce inkasoval

Popisuji život jako přímou lynku
Jako předem vytyčenou přímku
Snažím se vymazat si z hlavy každou vzpomínku

Láska připadá mi jako mýtus
Pořád se mi zdá že mám stejný cyklus
Že z mého srdce chybí velký kus


Vždy směji se
Přetvářím se
Bavím lidi kolem sebe
Náhle padne mi úsměv když někdo připomene mi tebe

Opět uzavírám se
Po čtyřech na zemi plazím se
V myšlenkách na to co bylo ztrácím se

Chci jít dál
Ale ledva stojím
Něco k někomu cítit už se bojím
Na srdci rány krvavé si hojím

Dívám se jak je klidná hladina
Vím že tohle nebude bolest poslední a ani jediná

Jdeme dál

27. srpna 2012 v 22:11 | Fallen
Jdeme dál svou cestou
Zavíráme dveře
Za minulostí svou
Vše necháváme za sebou

Okovy tíží naši duši
Srdce potajemky buší
Konec možná tuší

Neotáčej se a jdi dál
Člověk má žít každý jako by byl poslední
Máš život žít a nepřestat se smát
Vše do jednoho okamžiku dát
Na nohou pevně stát
Na chvíle smutné a bolestvé přestat vzpomínat

Srdce spojena Bolestí

26. srpna 2012 v 21:37 | Fallen
Stojím u tvých dveří
Z křídel pomalu padá poslední peří
Pamatuješ jak věrnost jsme si slíbili
Že dělali jsme mnoho chyb
A nic z toho nesplnili

Myslím na to jak moc jsme si ublížili
Jen chvíly jsme jeden pro druhého žily
Kolikrát myslel jsem že podřežu si žíli
Jak velká muka to byly

Vedle sebe jsme ležely
Ale každý na někoho jiného myslely
O někom jiném snily
I když jsme se zapomenout snažily

Oba možná budeme do konce života za své chyby platit
Možná kdybychom se pozanly dříve bylo by to jinak
Možná byly by jsme spolu , možná šlo by to zvrátit
Kolikrát chtěl bych ty chvíle vrátit
Nemusely by jsme jeden druhého ztratit

Oči skleněné
Rudě zbarvené

Srdce které je již vším unavené
Lží samo sobě unavené
Tím že jsem ti ublížil ztrápené

Promiň , promiň omlouvám se zas a znova
Omlouvám se že má láska k tobě nebyla opravdová
Spaluje mě to že že jsem ti ublížil
Že jsem myslel na jinou když jsem tě políbil

Ty poznala jsi mi to na očích
Jako já tobě na tvých myšlenkách
Že stále se utápíš ve vzpomínkách
Byly jsme pro sebe jen útěk od reality


Čas Matek

25. srpna 2012 v 16:05 | Fallen
Jedna ze starších básní ale hodí se k tématu i když je trochu posmutnělá

Kd zná ten pocit když někdo odchází
Loučí se s vámi až vás zamrazí
Díváte se z okna ven
A čekáte zda-li už přichází

Dlouhou dobu nic se neděje
Náhle začínáte se bát
Co mohlo se cestou stát

Nikdo nikde a jen tma
Nikdo se neozívá
Nikdo nevolá
Co se za tím zkrývá

Do okna se dítě dívá samotné
Strachem se klepající
Po čele studený pot , je jím celé promočené
Na krajíčku slzy pomalu po tváři ztékající

Ozval se zvonek a matka ve dveřích
Konečně se oběvil úsměv na rtech tvých
Vrací se ti barva do lýček pobledlých

Po několika nocích , chlapec opět v okně vyhlíží
Avšak tentokrát na sanitku poslední jak odváží maminku přihlíží
Ke hrobu každý měsíc nosí čerstvou kytici růží
Vždy nejde život tak jak bychom chtěli

Každý odchází
Někdo dříve a někdo později
Nehody se stávají

Kéž by jej viděla
Jak stál u kostela
S manželkou která vedle něj seděla
S tvou fotkou na čestném místě kde sedět si měla

NEPOZNÁŠ VNOUČATA
Neuvidíš je vyrůstat
Proč jsi odešla
Proč nemohla jsi tu ještě zůstat

Opouštějí nás ti které milujeme
Z celého srdce nejvíc
Když je ztratíme křičíme z plných plyc
Co dali bychom naposledy je obejmout
Říci jim mám tě rád
Být znovu dítětem co bude si s mámou hrát
Při vyprávění na dobrou noc usýnaat

Pro matky a děti

25. srpna 2012 v 15:43 | Fallen
Dalati všechno tak si toho važ
Byla tvým andělem
Stále je ti po boku jako stráž
Buď rád za každý den který s ní máš

Pomáhá ti stará se o tebe
Stále máš ji vedle sebe

Obějměte své matky
Doneste jim třeba kytky
I když nemají svátek
I když třeba není den matek

Poznají na nás starosti
Že štvou nás i drobnosti
V očích skleněných
Životem unavených

Děkuji za to že jsem tím kým jsem
Že nežiju v partě
Nesedím denně v hospodě
Za to jsem ti vděčný každý den

Nyní chráním si tě tak jako kdysy chránila jsi mě
Držím tě za ruku jako když byl jsem dříve na dně
Nyní chci splatit ti vše co ti dlužím
Díky tobě na nohou se držím

Každý den je dar
Tak si toho važ
Prožít si toho nejvíc se snaž
Buď rád za to co máš

Dnes

25. srpna 2012 v 1:13 | Fallen
Nyní potopil jsem další vztah
Proč se mi tedy diví každý z čeho mám strach
Budoucnost mé duše zůszává ve hvězdách
Cesta má mění se v prach

Říci Děkuji Nestačí

22. srpna 2012 v 4:33 | Fallen
Příběh začíná ve staré nemocnici
V bílé , desinfekcí smrdící porodnici
Kde narodilo se dítě plačící
Když plácl ho doktor ve zvláštní čepici

Děkuji matce každý den za svůj život
Přeji ji jen to nejlepší aby smát se každý den měla důvod
Nikdy nezapomenu odkud pocházím
I když jinde se nacházím
Jen vždy doufám že ti moc nescházím

Pamatuji si na to jako včera
První den ve školce
Jak všechna děcka brečela
Že maminky je opouští
Náhle i ta má z rukou mě pouští

Přišla základní škola
Matka kontroluje mé známky
S učitelkou si volá
Přichází puberta a netuším že dělám ze sebe vola
S egem velkým jako stodola
S hořícími lýtky div nepřišla hasičská patrola

Hlídala jsi mě abych neudělal hloupost
Abych měl lepší budoucnost
I když vím že udělal jsem kyksů dost
Že za mnoha věcmi jsem spálil most

Krok za krokem
Jsi jako mím prorokem
Na budoucnost dívající se jedním okem

Rozumíme si, děláme pakárny
Zůstali nám pubertální sklony
Oslavujeme když výjdou nám stejné směny
Zažíváme humorné scény

Vždy se spolu domluvíme
V citových záležitostech si rozumíme
Dokážeme spolu být v kuchyni když vaříme
Pomoci ostatním i když nevíme
Co se svými problémy uděláme

Říci Děkuji Nestačí

Film který nepotřebuje slova

21. srpna 2012 v 2:30 | Fallen

Cesty

21. srpna 2012 v 2:12 | Fallen
Poznal jsem tě
Tebe dívku krásnou
Ve srdíčku úžasnou

To jsem ještě netušil že mé oči životem vyhasnou
Srdce které lásku postrádá
Ty řekneš mi mám tě ráda
Víc než jako kamaráda
A pak náhle změníš názor
Když ukážu ti záda

S nožem v ruce ve dveřích
Po celé ulici ozývá se křik
Na srdci stopy po ranách bodných

Srdce sotva bije
Bez lásky nepřežije
Minulost se opakuje!
Bolest do duše prázdné vstupuje

V odrazu hladiny stále vidím tvou tvář
Jakou cenu musí člověk za lásku platit
Aby nemohl někoho koho miluje ztratit
Kdyby dal se čas ještě vrátit

Nemohu odejít ze tvého života
Nemohu bez tebe žít
Jsi kousek mě! dvě spřízněné duše
Podle slov tvých
Bez tebe nemohu šťastný být
Budu šťastný když uvidím tě znovu se smát
Že své štěstí budeš mít
Potom možná budu schopen navždy do zapomnění jít

Mysl Černá

18. srpna 2012 v 23:47 | Fallen a REGRET
FALLEN/