Naposledy

28. srpna 2010 v 22:22 | Antonín Dědek Vít
Ztratil sem všechny co sem miloval , ani nevíte co bych všechno pro vás dal.

Tak kráčím tou tmou , vzpomínky nechávám za sebou , jdu dál tou cestou osamění , pod černou oblohou , nechal sem se ranit milovanou osobou .

Naposledy se loučím a všem vám říkám že , s láskou končím , je plná bolesti a trápení , je to mé trápení , je to mé prokletí , zůstat sám a nemilován !

Zdálo se to tak krásné ty chvíle vzácné avšak pro tebe byly to jen dny a slova prázdné , , ale co bych pořád vysvětloval tehdy to bylo marné!! Všechno v ten poslední večer bylo pro mne jako dýka do zad a dlouhý nekonečný pád.

Čím víc na to vzpomínám tím více trpím , přitom sám vím že za nic nestojím , jediné co sem chtěl nebýt sám , avšak vše bylo jen pouho pouhý klam .

Naposledy říkám mám tě rád , avšak pro tebe to nic neznamená , pro tebe sem byl stále jen kamarád , ale co už nevíš že nepřestanu milovat!

Proč všechno co tak hezky začíná uvadne jako květina , přitom zdá se pokaždé tak nevinná a na konci jí vždy někdo proklíná.

Naposledy věřil sem v city , naposledy naslouchal srdci , které nakonec roztrhaly psi .

Srdcem sem naslouchal , celé srdce dal , avšak my už víme co bylo dál :´-(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama