Srpen 2010

Konec

31. srpna 2010 v 11:25 | Antonín Dědek Vít
Démonikář přichází , veselé barvy v černé se ztrácí , jeho duch se zde nachází a života svého si neváží , mnohokrát se zemřít snaží ale je lepší nebýt u něj blízko když je v ráži.

Zůstal sem sám ale v démonice štěstí nehledám ,smutek mě tíží a táhne k hlubinám , sám přd sebou utíkám .

Láska mě znovu zradila , zase mě ranila , smysl pro mě ztratila už nechci aby se vrátila neboť není oc co by mě před ní zachránila.

Dívám se sám na západ slunce , pozoruji jak mizí za horizont a stýská se mi po ní , chtěl jsem být takoví jakého si mě přála ale jenom si semnou hrála a dělala že kdyby se semnou něco stalo že by se o mne bálá , myslím že by se jen tiše smála.

Vrátila se k němu a potom mi řekla že se semnou rozchází , že k němu zpět odchází , začal sem se třást a brečet jak malej kluk , myslel sem že ona je ta pravá ale ne !!!!! je to jen coura přelétavá .

Proč musí umět člověk milovat když potom většinou nepřestává litovat , když odcházela řekla budu tu po tebe ale je to tak že pokud jí nějak ublíží ten její kluk tak já nepůjdu do nebe , neboť se nebojím o sebe ale bojím se o tebe.

Za tu chvíli co žiju už neznám jemné pohlazení ale bolest je mi skoro vlastní , proto dávám své city do básní abych ukázal že není každý šťastný .

Láskou to začíná a bolestí to končí

19.8.2007

Samota (small version)

31. srpna 2010 v 11:22 | Antonín Dědek Vít
samota
láskou všechno začíná bolestí to končí , svíce pomalu zhasíná a srdce se loučí , člověk naposledy vzpomíná , slzy mu lezou do očí , měly sme být rodina a teď fotky létají z komína , láska je kravina to že jsem jí naletěl je jen má vina , svět se mi hroutí jako stavba z domina už jen samota mě obímá

Sbohem

31. srpna 2010 v 11:20 | Antonín Dědek Vít
sbohem
láska je k ničemu , bouchačku si seženu a sny o ní navždy zaženu

bez ní už nemůžu žít , nechci tu dále být , nebaví mě snít

prostě už se nebudu se životem bít , stejně ta krev nejpůjde smít

až zemřu nikdo nepříjde na poslední rozloučení a nikdo si neuvědomí že je to odloučení jednou pro vždy aď už padnou jakékoliv prosby

cítím se jako duše vyčerpaná už se těším až si pro mou duši příjde vrána

sem smolař na holky ale má smrt bude jak z kovbojky , sbohem mé pistolky

Zničen

31. srpna 2010 v 11:19 | Antonín Dědek Vít
Zničen
tak a další vztah kterej nedopad , nechal sem se kopačkama nakopat , půjdu se zase do smutku zakopat a na náhrobek si nechám vitesat , žil pro lásku a sundal svou železnou masku , jeho duše uvázla na provázku , stále pokládal si otázku , proč já co dělám špatně , proč se vždicky ocitám na dně , samota mi pořád vládne , čekám jen na to až ze mě jako okovy spadne ale vždy se do mého srdce vkradne , tiše a nenápadně .
Nejsou to jen slova , je to život sám a za lásku všechno i duši dám.

Ztracená Láska

31. srpna 2010 v 11:09 | Antonín Dědek Vít
tohle je můj život , tohle je můj žal a tady píšu vše co mi vzal , když sem byl malej myslel sem si že sem král ale to sem si jen nalhávál a to co přišlo, toho sem se obával

začal sem žít bez rozumu bez chutě už sem nedokázal roztáhnout perutě , už sem nepřemýšlel o tom že ztratím tě , nevěděl sem že miluju tě a pak říkal sem si cos to udělal kokote

už mi zbyla jen jediná možnost , je tu ještě malá drobnost , přinést ti své srdce a pod zlatý podnos a když ho nepřímeš , hoď ho klidně pod most

nejsi dívka jediná ale už nikde není taková , už nebudu čekat na to jak se která zachová , je s nima trápení , je s nima kříž ale vždicky jim řekneme poď ke mě blíž

kluci nebuďte moc zahleděný do sebe a občas vyslechněte dívku co má za problémy , obavy nebo sny , obejměte jí a řeknete jí jak moc jí máte rádi a nehrajte si na tvrďáky , to už není v módě a navíc uleví se vám i jí , prostě otevřete se a mějte na paměti že máte vedle sebe někoho komu na vás záleží a kdo má o vás strach vždy když se nevrátíte včas domů nebo jí třeba nezavoláte , vždy jí dejte nějak najevo že jí máte rádi , kupte jí třeba květiny , dárek nebo si někam vyrazte jen vy dva a kolem nikdo a dívejte se na západ slunce

no nic už sem až moc ukecanej

04.07.09

Poslední Souboj

31. srpna 2010 v 11:01 | Antonín Dědek Vít
Poslední souboj
dva bojovníci stojí proti sobě čelem , jejich strach je jim nepřítelem

oba mají meče zvláštní ale oba vědí že zemřít za lásku je krásný

jeden v dragonickém brnění a sláva pro něj potřebná není

a ten druhý z pekel přichází svou podstatu v boji nachází

oba vytahují své meče a první krev teče , oba rychlý a obratní jsou

a svůj osud si sebou nesou a jak tento souboj dopadne může rozhodnout

jen jeden úder , pravidla nejsou na ty ser , buď život dej nebo ber

ale stále bojuj fér a možná najdeš nový směr

meče řinčí jako by oznamovaly smrt která přichází ale ne je to né je to nová doba co nadchází

jejich síly sou vyrovnané a oba navzájem si říkají pane

avšak co se děje meče již přestaly znít a jen jeden může živ odejít

náhle jeden z mečů padá k zemi ale to nelíbí se mi

neboť protivník kleká na kolena a opírá se o svůj meč jako by sám byl zraněný avšak jeho protivník stále stojí jako obilí na poli

teď i druhý jde pomalu k zemi a krev vytéká dole brněním a umírá s jedním věděním , že bojoval čestně a s úctou

a zemřít rukou protivníka je jen poctou

chce aby jeho protivník ukončil jeho trápení neboť v něm již mnoho života není a nechce na tomto světě zůstat v osamění

jeho sok pomalu vstává a jeho hlavu mu utíná a jeho oči ? vipadá to jako když usíná a tvář to byla tak nevinná , snad na něj někdo v dobrém vzpomíná

pochoval jeho tělo a meč zapíchl jako kříž do vyprahlé země , chytá ho svalová křeč neboť ještě před několika chvílemi zápasil o svůj život ze všech sil a že vyhraje netušil

nyní kráčí cestou kterou si zvolil , potom co svého protivníka skolil
ale kdo ví co si v těch chvílích prožil a nikdo nemůže vědět kde svůj život dožil a kam svůj meč na odpočinek odložil

to příběh dávný jest ale jeden z nich již nechá se po řece styx naposledy svést

29.06.09

:::Jméno v Básni:::

31. srpna 2010 v 10:59 | Antonín Dědek Vít
byla láska , byla touha a nebylo nic než prohra
slunce pomalu zapadá , rosa pomalu na lístky stromů dopadá , má růže štěstí uvadá , je mnoho krás ale život je jeden velký zápas.

jeden život pomalu končí a mě slzy lezou do očí , modlím se za to kdy to trápení skončí , láska uvadá a temná stránka na mě dopadá

znovu tíhnu k démonice a to bude mého srdce demolice jako dostat do palice , vzpomínky se vracejí a šednou , svou pestrost ztrácejí a blednou

zamiloval sem se doopravdy jen jednou , byl sem šťastný že jsi semnou ale vím že nebyla si mi věrnou a jen hvězdy rozhodnou jak to bude dál

srdce své sem ti daroval , nevím proč sem tě tak miloval a jen lásku k tobě si zachoval až moc krásný sem si to maloval a až moc sem si náš život spolu představoval

každý mě před tím varoval ale zachoval jsem se jak sem se zachoval , až moc sem tě miloval než abych to poslouchal a abych ostatním naslouchal

viděl sem jen tebe , krásně modré nebe , ztrácel sám sebe a nevěděl kam to všechno vede , teď má duše tápe v temnotách , v černém kabátě a tmavých kalhotách

nyní sem jen poutník temnoty , plný smutku , zloby ale i dobroty , zlomila jsi mě , zlomila si mi srdce a já pochopil že láska není pro mě

26.06.09

Ztracený

31. srpna 2010 v 10:55 | Antonín Dědek Vít
Draci jsou krásná stvoření a nejkrásnější je jejich dvoření , nejsou jen výtvorem fantasie jsou mou nadějí , cítím křehké spojení , jsem sám a za lásku klidně i srdce a duši dám , cítím se jako prázdná nádoba , jsem nelítostná osoba ale hlavně jsem jako dnešní doba a nasávám víno jako houba . To jediné mě drží nad vodou neboť sem ztratil život s nejmilovanější osobou a až zemřu , ptáci mi oči viklovou a již se nedostanu do nebe neboť nezapomenu na tebe a ztratil sem sebe , zbohem.

25.06.09

Milovaná

31. srpna 2010 v 10:54 | Antonín Dědek Vít
mám tě rád a nechci být jen kamarád , dala si mi víc než sem si mohl přát , kvůli tobě boj se životem nechci vzdát , nechci ti dál lhát , miluju tě a chtěl bych ti všechno na světě dát , ještě pořád nedohořela má svíce a žít jako doteď už nechci více , vím že sem pro tebe jen kamarád ale stačí mi že tě mám u sebe , doufám že víš že jsem tu jen pro tebe , to zavolám klidně i do nebe , prostě už nechci být bez tebe

Miluju a každého varuju touto básní , milovat je krásný ale pokud miluje jen jeden tak nebude už nikdy šťastný a bude se cítit prázdný.

18.06.09

Bolest

31. srpna 2010 v 10:50 | Antonín Dědek Vít
život plnej bolesti , cesta plná neštěstí , to vše v jednom životě ale pořád sem na světě , zlomený a nešťastný , všechno dobrý bylo jen dočasný , život opravdu není krásný a přitom chvilkama tak jasný ale jsem stále jako láhev prázdný , vráti bych vše zpět abych nebyl jako jsem teď

31.05.09

Nešťastná láska

31. srpna 2010 v 10:49 | Antonín Dědek Vít
láska mě zabíjí a vlk v dáli zavíjí , smrt pušku nabíjí , srdce mé nemíjí , tělo mé plachtou zakryjí a vezou mě pryč , až potom si dívka uvědomí že neztratila jen dobrého přítele ale i něco víc , jenže už to nevrátí zpět ani kdyby uronila slz na tisíc , stejně už dohořela moje svíce , už nechci lásku potkat nikdy více a ta dívka stále nosí čerstvé kytice , již sem jen duch jenž na ní dává pozor a snaží se jí říci jak moc jí měl rád a tak to bude na pořád .

30.05.09

Mrak

31. srpna 2010 v 10:47 | Antonín Dědek Vít
temný mrak se táhne nad hlavou , usínáš s velkou obavou a s neutichající představou , co bude za pár let , jak bude vypadat svět , jako zvadlý tulipán nebo snad černé růže svět , co? nás tolik žene v před a potom nakonec nám sbyde jen ten žaludeční vřed , jj život není med a nejlepe mít radši srdce jako led , neměl bych šrámy a jizvy jako teď ale jak se říká jdi dál a dopředu hleď , neexistuje nic jiného než to co je teď .

13.05.09

Vzpomínky

31. srpna 2010 v 10:46 | Antonín Dědek Vít
staré časy se vracejí , má duše končí v hadím sevření ale jedno se nemění , bojuji do posledního dechu , smrt se na mě kření , až bude můj čas jako že zatím není , než příjde navleču na sebe naposledy brnění , meč proti nepříteli , co je lepší ? zemřít sám nebo na bitevním poli kde nevíš kdo tě skolí a když se jen špatně trefí tak to štípe a bolí , to chce chlast a trochu soli . Bez váhání bez upomínky smrt přichází , uvidíš celý svůj život a nezbyde ti potom nic než vzpomínky plné žalu v návalu vzteku zasadíš poslední ránu , nepřítel si to užije a zemře až k ránu , tvá duše ožije , uvidíš vránu a ta tě odnese na druhou stranu .

Než se dočkáš tvůj boj se životem začne znovu od začátku , tak už je to od počátku lidstva a nikdo nežije věčně .

12.05.09

Argado

31. srpna 2010 v 10:45 | Antonín Dědek Vít
Argado
zemřel pro svou lásku , měl na očích pásku, láska nosila jen masku , život zvítězil mnoha se nedožil , život v omilu prožil a svůj meč v zapomění odložil , hodně toho zažil, souboj se životem prohrál ikdyž se snažil , potom v krvi se ke své lásce plazil , soupeř svůj nůž do něj vrazil , ikdyž byl démon , její duši spasil , je to dávno v tuto chvíli ale by sme se cítili kdybychom lásku chtěli a nebyly tak nesmělí?????

byly bychom v prdeli ;-) :-)) :-))

Noc

31. srpna 2010 v 10:43 | Antonín Dědek Vít
noc
spánek na mě dopadá , černá růže uvadá , smutek mě přepadá a sen mě převládá , mnoho divů se něm děje , dozvídám se kam ten svět spěje , jediné co mě u srdce hřeje je to že už mi to temnota nedopřeje , slábnu tichnu samotou , sám brouzdám se temnotou . Mnoho dní a mnoho chvil to bude stát , všichni budou bolestí a smutkem řvát , budeme se jeden druhého ptát , jak se budeme bránit a zda má cenu bojovat.

11.05.09