Sprostě o Incestu Part2
Dnes v 7:14 | Fallen
Když nikdo není po ruce
Baterky, zhabala domácí korupce
Bratříček rád pomůže
Sestřičce s kačenkou níže
Třeba i předem nebo potom pekáč vylýže
Raději při zásuna mladá slečna do polštáře hryže
Jak jí bratr strká do díry plže
Však ještě že je ta guma
Narodila by se jim pěkná bluma
Náhle jak to krásně mlaská
Kondom ouvnitř vzápětí praská
Ach ta sourozenecká láska
Dědeček hraje si se svouz vnučkou
Nabídne jí banán s koženou slupkou
Potom stane se to pro ní
Oblíbené zvířátko
No však ona to zjistí
Už za krátko
Až bude vřískat jak o život
Ikdyž nevím jaký je důvod
Asi že byla ještě panna
Jo Jo tohle už nevydržela , ta blána
Sprostě o Incestu
Včera v 8:07 | Fallen
Sourozenci užívají si postelových hrátek
Sestřičky pouští bratříčky do svých vrátek
Asi mají v tomto ohledu trochu zmatek
Občas synáček zasune na den matek
Otec pochválí dceru za dobrou známku
Nechá ji slýznout bílou smetánku
Strýček hledá nanuk v poklopci
Jo po něm může se holčička utlouci
Dědeček vnučce ukazuje starého jednookého hada
Ona malá něškodná zvířátka opravdu ráda
V pusince i jinde zahřeje kamaráda
Co je to láska?
Včera v 7:57 | Fallen
Stále hledajíc vztah který by trval navždy
Ale však nikdy se tak nedovtípíme pravdy
Že nic není věčné
V našich očích stále bolest a smutek se odráží
Život ! Ten špatný sen!
Který pokračuje každý den!
Procházíme místa kde byly jsme spolu.
Vzpomínky stále táhnou nás dolu ke dnu
Ty chvíle které nevrátí se zpět
To co jsme milovali nemůžeme nikdy nenávidět
Vše je tak zvláštní když člověk miluje
Ale občas svých citů lituje
Láska přináší i hořké ovoce
Změní naše chápání a emoce
Držíme v rukou na srdce
A chtěli jsme jej té pravé dát
Avšak né vždy musí se tak stát
Mysl naposled
Neděle v 18:16 | Fallen
Na pokraji skal které konec můj píší do dějin
Náhle v mysli se vracím zpět
Kde začal ten krutý příběh
Srdce zlomené
Láskou ztrápené
Jizvy stále krvácející , které se nezahojí , zůstávají otevřené
Cit který býval prioritou
Náhle odešel s tebou
Tak jako mysl mysl která byla mi vším
Odešla jako stín
Utíká čas
Který držel mě nad vodou
Vše začalo tou nehodou
MOžná potkali jsme se jen pouhou náhodou
Ty která jsi byla láskou zničená
Já byl jsem zničen svou nenávistí
Oba měli jsme své trápení , své bolesti
Když byly jsme spolu ubližovali jsme si navzájem
Občas hojili jsme si své rány na druhém
V mysli však byly jsme s někým jiným
Naše mysl neponechala nikoho stejným
Ty ledová královna
a já stával se chladným
Mysl která která opuští mé tělo a opouští tento svět
Ve tvém náručí
Krvácím , hledím ti do očí naposled
Před posledním vydechnutím
Říkám ti miluji tě
Dávám ti nedodržitelný slib
Nikdy neopustím tě
Mimo Mysl
Neděle v 17:51 | Fallen
Tvá mysl tělo opouští
Náhle malá dírá v hlavě , krev se spouští
stéká ti po tváří jako vodopád slz tvých blízkých
Proč stává se tolik špatných věcí
Proč vše tak bolí
Za co vlastně každá kapka krve stojí
Nemysli na to co zlé může se stát
Není nic na světě čeho je doopravdy se bát
Pokud selžeš , pokus se znovu vstát
Neníé nutné jen na to špatné vzpomínat
Vypni mysl a bav se každý den může být poslední
Někdy i kousek tvého já vše kolem oslní
Mysl kterou se trápíš
Minulost kterou na cestě životem den za dnem ztrácíš
Každému mnohokrát úsměv na rtech vracíš
Tělo které je mysli zbavené
Nic není jen v šedi zbarvené
Občas v životě bývá něco zmatené
Ale pokus se žít
Né jen ve vzpomínkách a v minulosti stále být
Přestaň jen o něčem snít
Pokus se si jej splnit
A dál tím vchodem do světa záhad jít
Však splnit si můžeš co budeš chtít
Ztracená mysl ve Vzpoimínkách
Neděle v 17:36 | Fallen
Chodíme stále dokola
Svou lásku mýjíme
Sebe ve sklence alkoholu ztrácíme
Nikdo nevidí že uvnitř krvácíme
Nikdo nevidí naše jizvy
Naše hluboké rány na duši
Jak srdce nám buší když prochází
Milujeme ji aniž to tuší
Codíme jako tělo bez duše
Mysli zbavené
Láskou a touhou ztrápené
Dny a noci ve smutku ztracené
Duše které stále mýjí se
Proč najednou pocit štěstí tak rychle ztrácí se
Proč minulost ve vzpomínkách krutých vrací se
Duše spjaté minulostí
Proč nemají stejný osud i v budoucnosti?
Stále hledajíc kousek sebe
Avšak ztrrácejíc tak tebe
Ikdyž s láskou stojíme vedle sebe
Proč ji nevidíme
Proč ji nechytíme
Proč stále hledáním velké neznámé se trápíme
Nakonec se naše city otupí
A svou lidskost ztratíme
Kde jsou ty časy štěstí a lásky
Kde jsou ty časy když nebyly na naší tváři ještě vrásky?
Plní elánu do života
Nyní kráčíme s prázdnotou v očích
Jenž se smrti podobá
Soukromí
9. května 2012 v 2:55 | Fallen
Kdo chce napište si o facebook nebo lidé :)
Na každého jednou hold pocit samoty příjde
A jen na krátkou chvíly odejde
Originalita
9. května 2012 v 2:52 | Fallen
Co je originalita?
Spůsob jak své pocity vyjádřit
Nebo možná jen na nějakou tu chvíly zazářit
Spůsob jak přilákat čtenáře
Nenzáleží přeci natom zda se díváme jen na snáře
Všichni hledáme sobě podobné
A přitom jiné
Nikdy nemůže být nic stejné
Hledáme něčí zážitky úsměvné
Hledáme pocity
A třeba i písmo dojemné
Každý z nás oplívá svou jedinečností
A častokrát splývá jeho psaní se skutečností
Nebo snad i s minulostí
Každý z nás je originální svým spůsobem
Svým psaním nebo myšlením
MInulost školních Let
23. dubna 2012 v 14:10 | Fallen
Už uplynulo tolik let od prvních krůčků
První slova které vyšlo z našich úst
Uplynulo tolik času od dob kdy jsme byly poprvé ve škole
Spolužáci kteří byly jako odrazové mústky dál někam to dotáhnout
Náhle druhý stupeň sportovní účasti , zájezdy a konečně pocit že si můžeme na kraj svých sil sáhnout
Stále si vzpomínám na ty chvíle kdy byla celá třída ticho
Ale přitom v mysli nás všech už byly pomalu rozvíjen plányna víkend
a vždy o přestávce venku s cigaretou na poslední schod
Dělat už jen to co mě doopravdy zajímá
Po základní škole přišlo učiliště a polovina lidí co znám
Které rád vidím , které i rád mám
zbytek třídy už nějako nevnímám
Stalo se tolik zážitků
Tolik problémů a starostí
Tolik nevymazatelných radostí
Šokovaná učitelka , co se dělo na dámských záchodech ?
Kdybych vám to řekl paní
Neobešlo by se to bez zapírání
Proto hned dostal sem poznámku za Nemravné chování
Nyní dospělí ale stále provokatér
Stále žertér amatér
Ale stále držící svůj směr
Minulost není třeba zapomenout
Ale je dobré na to dobré si vzpomenout
Od školky k Dospělosti
23. dubna 2012 v 13:40 | Fallen
Vidím minulost jako proud který sebou táhne všechno špatné
Proto nikdo z nás nevidí svět jen v černo /bílé nebo matné
Kolikrát chceme vrátit čas , kolikrát báli se o nás
Chtěli jsme tolikrát změnit minulost
Špatné slovo
Špatné gesto
Proč snažíme se ukazovat jako
Ti největší frajeři
Vždyť nám to přece ženský stejně nevěří
Aď už jsme metalisti nebo rapeři
Minulost nezměníš
Maximálně se o sobě něco dozvíš
Dokážeme rozbít někomu hubu
Ale dokážeme i své city najevo dát
Jen dívky/ženy dokáží nás takové brát
Když jsem byl ještě malej capart co si na stromech hrál
Nikdy jsem ženský nechápal a nechápu je ani teď
Když ještě codil sem do první třídy nevěděl sem jak se k nim chovat
Nejradši bych zmizel , šel se prostě někam schovat
V pubertě to nám to začíná
Líbí se nám kdejaká holčina
Samozřejmě v krátké sukni
Nadzvedni a jen koutkem oka rychle se jukni
Otlačky prstů na tváři
Ikdyž se to nezdá občas se něktérá potom zájmu rozzáří
K pochopení nestačí celá staletí
Chytni ji za ruku než ti uletí
POslední šance ke štěstí
Nikdy nevíš která je posledí
Kdy se čas tvých slov naplní
MInulost
Dává nám, rady jací jsme byly
Nebo jací můžeme být
Každý říká můžeme se změnit že prý stačí jen chtít
Ale kdo zná doopravdy tu lidskou mysl?
Proč prostě jen nezačít žít
Minulost Válek
23. dubna 2012 v 13:18 | Fallen
Proč války se vracejí?
Proč nebe temným oblakem se stmívá
Proč zvuky děl se ozívají
Znovu vojácí , na bitevním poly krvácejí
V posledních chvílých své modlitby k bohu obracejí
Tak jako v minulosti
Rytíři v lesklé zbroji mečem se oháněli
A bránili lidi kteří se bránit sami nemohli
S mečem v ruce do poslední kapky krve bojovali ikdyž už je dávno nepřátelé přemohli
Tak jako vojáci v modrém kroji
S bajonety na mušketě tu bitevní vřavy vyběhli
Stále jen na této planetě se tyto muka lidí dělali
Proč minulost stále se nám před očima promítá
Ikdyž svou vinu člověk si Odmítá
Nikdy víc však prý do údolí smrti , nezavítá
Tam kde jména mrtvích v podobě kulek jsou do země zarytá
Minulost Pravdivých Slov
23. dubna 2012 v 13:07 | Fallen
Minulost to jous naše společné zážitky
Citové ač někdy nevhodné prožitky
Ikdyž někdy snad i trefné výčitky
Svědomí díky tobě v bezvědomí
Člověku trvá než pochopí
Než si svou hloupost uvědomí
Začalo to jako hra
Na hřišti kterému byl jsem král
S pocity jiných jsem si zahrával
Pomáhal sem ostatním a nedokál pomoct sobě
Byl sem dohazovač a provokatér v jedný osobě
Jde jen o to jak to kdo bral a v jaký to bylo podobě
Minulost která dávala trochu smysl
Pak co se mi hlavou honilo byl jen nesmysl
Přišlo mi pak těch pár let jen jako výmysl
NIkdo neví o čem nyní píšu
Jestli si dělám srandu
Nebo si z lidí dělám pí..
Minulost sama o sobě jen chaos
Všechny ty vzpomínky v naší hlavě
Všechno co jsme viděli
Vše co jsme si prožily
Všechno co mělo cenu
Jestli někdo ztratil svou spřízněnou duši
Nebo jí pořád má
Pošeptejte jí do ucha jak jí to strašně sluší
Řekněte jí "ty jsi má láska jediná"
Jsi jediná osoba která mě zajímala a zajímá
Jsi můj anděl na cestě životem
Spolu žijeme na tomto světě
Schovaní za plotem
Věak věř že chci ti říci ve dvou slovech a v jedné větě
Že stále miluji tě.
Minulost Lásky
23. dubna 2012 v 12:30 | Fallen
Minulost naší lásky
Chodili jsme spolu na prcházky
Do parku
Sledovali jsme svět z prkené lavičky
Měli jsme jiný styl
Poslouchala jsi Rap a Hip-Hop
Zatím co já zarputilé Metalové písničky
Jediné co nás spojovalo
Byla chvíle kdy měly Jsme k sobě stejné city
Jenže rychle mění každého hold to naše BIG City
Všechno začalo měnit se v prach
Ty odešla si mi ze života jako by jsi měla z něčeho strach
Pomalu i já začínám si myslet že život je jen krach
Že nám dává jen pořádnej zápřah
Láska to nejsou jen slova a doteky
Je to i vzájemné pochopení
Je to náš spůsob jak zahnat samotu a to tiché utrpení
Kde je lásku tam není smutek
Tam je jen stesk
Po osobě kterou milujeme dál
Pro kterou by každý ruku do ohně dal
Krutá Minulost
23. dubna 2012 v 12:13 | Fallen
Minulost
To jsou války které lidé s nenávistí k jiným
Mezi sebou rozbouřili
Které i nevinní lidé zažili
Časy plné hněvu a zlobi
Na rukou okovi
Měla snad tehdy naše dovednost řešit věci slovy
Proč si stále navzájem ubližujeme
To se doopravdy tolik mezi sebou nenávidíme?
Nezničili jsme v minulosti už snad dost životů
Tak proč se stále snažíme
Ničit vše co nám přijde do cesty
To tolik milujeme samotu?
Minulost stále se opakují naše činy
Stále nám ji připomínají naše jizvy
Aď už na těle nebo na duši
Proč už někdo ten bludný kruh nezruší
Proč člověk jenom ničí
To snad neslyší
Jak děti bez otců a matek stracených ve válkách
Doma křičí
Rodiče pro své syny a dcery , brečí
Oplakávají jejich smrt
A to jen proto že Američani
Chtěly mít v Íraqu svůj vlastní vrt
A i přesto dosáhly jen toho
Že mají prd
A kdo to začal? Jen člověk sám začíná tyhle války
S pocitem že vedle toho mají víc
TAk si nemůže pomoci
Protože touží po slávě
A po moci
Nezajímalo to ani krále
Prezidenty nikoho
Že generále
Však mi nedokáže pomáhat
Děláme to jen když se nám to řekne
Ikdyž alespoň chvíly žít v míru
Bylo by snad pěkné
Proč se nepoučíme z minulosti
Kde už tak bylo prolito tolik krve?
Kolik obětí je potřeba než zde bude ta chvíle krásné budoucnosti?
Minulost nezměníš
23. dubna 2012 v 11:42 | Fallen
Díváme se zpět na svoje činy
Chceme aby nám naši nejbliší
odpustili naše viny
Vzpomínky které stále utkvívají nám v hlavě
Mysleli jsme si že vše zvládneme celkem hravě
Svazují naše srdce
Stále čekáme a držíme ho v ruce pro tu která jej dříve odmítla
V minulosti stále hledáme své chyby
Nemůžeme zapomenout na své lásky
Ani na holky co se nám líbí
Ikdyž někdy zdá se nám to marné
Že v našem světě stávají se už od dávných časů
Jen věci nám odporné
Proč nejde vrátit minulost zpět
Možná bych tě nepoznal
Možná nezačal bych tě nenávidět
Možná je to tí že jsem viděl na tobě jen to co jsem chtěl vidět
Další články
- Co možná dělá světlo :) 20. dubna 2012 v 13:21
- Poslední Světlo 17. dubna 2012 v 22:13
- Místy světlo a někde smutek 17. dubna 2012 v 21:52
